Něco o našich zlatých dětech

Rodiče večer čekají až dítko usne aby si mohli užít.Když už je dlouho klid tatínek vleze na maminku a snaží se.V tom se z po
stýlky ozve: ,,Co to tam děláte?"
Maminka:,,Pšššt spinkej děláme ti bratříčka"
dítko naštvaně:,,Já nechci bratříčka!"
Tak rodiče zase chvíli čekají až je dlouho klid a zkusí to znovu.Tentokrát jde nahoru maminka.V tom se z postele ozve:,,Co to tam zase děláte?"
maminka:,,Pššt spinkej,děláme ti sestřičku" Ďítko naštvaně:,,Já nechci sestřičku!"Tak rodiče čekají ještě delší dobu a když jsou si jistí,že dítko spí ,jdou na to zezadu.A v tom se z postýlky ozve:,,A pejska taky nechci!!!"

Rodiče odjeli do města nakupovat a Pepíček musel hlídat svoji mladší sestru. Jenže Pepíček chtěl jít na ryby. Nakonec se rozhodl, že zvládne obojí. Večer povídá mamince:
"Tohle už víckrát neudělám. Nechytil jsem vůbec nic!"
"Ale no tak, Pepíčku, buď trochu trpělivý. Když jí to vysvětlíš, příště bude určitě potichu a nevyplaší ti ryby."
"Ale ne, o plašení nejde. Sežrala mi veškerou návnadu."

Říká maminka:
"Pepíčku, co děláš?"
Pepíček odpoví:
"Ale jen zatloukám hřebík."
"Tak ať se nebouchneš do prstu."
"Šílíš?!! Nejsem blbej, drží mi ho Alenka."

Matka říká synovi:
"To je hezké, jak pozoruješ spícího tatínka."
"Já akorát čekám, až mu ta cigareta spálí prsty."

V jednom krámku se zeleninou na malém městě se pořád poflakoval pomocník prodavače - na první pohled prostoduchý chlapec. Dokonce tak prostoduchý, že ostatní chlapci z ulice si z něj pořád dělají legraci. Vždycky mu dávají vybrat mezi deseťákem a čtvrťákem a on si vždycky vezme deseťák, kluci říkají, že proto, že je větší. Zelinář si toho jednou všiml, vzal si chlapce stranou a povídá:
"Podívej, hochu, oni si z tebe dělají legraci. Myslí si, že nevíš, že čtvrťák má větší hodnotu. Proč si vždycky bereš deseťák? Jen proto, že je větší?"
"No, kdybych si vzal čtvrťák, přestali by to dělat."

Tatínek poslal zlobivého synka za trest brzo spát. Za chvilku se z pokojíčku ozvalo:
"Tatí?
"Co je?"
"Mám žízeň. Mohl bys mi přinést sklenici vody?"
"Ne. Měl ses chovat líp. A teď zhasnout!"
O pět minut později:
"Tatí?
"Co je zase?"
"Mám žízeň. Mohl bys mi přinést sklenici vody?"
"Řekl jsem ti, že ne! A jestli se ještě jednou zeptáš, tak ti půjdu nasekat zadek!"
O pět minut později:
"Tatí?"
"CO JE???"
"Až mi půjdeš naplácat, mohl bys s sebou vzít sklenici vody?"

Pepíček přiběhl domů a ptá se:
"Mamí, můžou mít malý holčičky děti?"
"Ne, to víš, že nemůžou."
Pepíček zase vyběhl na zahradu a maminka ho jen zaslechla, jak říká ostatním dětem:
"Je to oukej, můžem tu hru hrát znova."

"Tak na co jste si dneska hráli, Pepíčku?"
"Na Divoký západ."
"A na co si budete hrat zítra? Taky na Divoký západ?"
"Kdepak, na to už nejsou lidi, zítra hrajem na hromadné pohřbívání."

Tatínek s maminkou jdou na ples, ale nevědí, co si počít s malým Pepíčkem. Tatínek dostane nápad:
"Tak mu nasadíme sluchátka, pustíme mu pohádku, a on pěkně usne."
Tak učinili a odešli se bavit. Když se ke čtvrté ranní vrací, v pokojíku se ještě svítí.
"Klid maminko, to on jak usnul po té pohádce, tak jenom nezhasnul."
Vejdou do pokoje, uprostřed místnosti stojí Pepíček, oči podlité krví, roztrhané pyžamo, podivně se klátí a vykřikuje:
"JÁ CHCI, JÁ CHCI, CHCI, CHCI!"
Rodiče jsou zděšeni, přijdou k Pepíčkovi a sundají mu sluchátka, ze kterých se ozývá:
"Milé děti, chcete slyšet pohádku o chhrrrr.. milé děti chcete slyšet pohádku .chhrrrr.. milé

Matka vyslýchá dceru:
"Co ti tatínek řekl, když jsi mu řekla, že jsi těhotná?"
"Mám vynechat sprostá slova?"
"Samozřejmě!"
"Nic."